Vítejte na stránkách naší farnosti

Nedělní homilie: mše svatá v prožívání trvalém i aktuálním

Sestry a bratři!

Slyšeli jsme evangelium o obsazování míst – což se vzhledem kuzavřeným lavicím (zde) ve farním kostele zdá být velmi aktuální – mnozí před postaveným lešením uvažujete: kam si sednout? Většinou vkostelích nemáme ten problém jako tehdy farizeové, totiž že bychom se hrnuli na přední místa. Snad bychom vsouvislosti sporušeným zasedacím pořádkem mohli uposlechnout pozvání hostitele zdnešního evangelia: „Příteli, pojď si sednout dopředu!“ Samozřejmě že účast na mši svaté není o tom, na jaké si vkostele sednu místo; každý se cítí dobře někde jinde. Špatný by byl pouze postoj, skterým by se někdo schovával vzadu či venku proto, že ho to nebaví, chce to mít co nejsnáze za sebou a nechce se do bohoslužby nijak zapojovat. Ono pozvání „pojď si sednout dopředu!“ totiž ve své hloubce vyzývá, abychom přišli blíž do Ježíšovy přítomnosti, která se nám ve mši svaté tolik otevírá.

Připomeňme si, že mše svatá je Ježíšova oběť na Kalvárii za hříchy světa: je to tedy Kristus přítomný stouž láskou, sníž neváhal obětovat sám sebe na kříži za spásu nás všech! Abychom mohli být účastni tohoto největšího božského díla pro lidstvo, dal nám Bůh mši svatou: eucharistickou blízkost svého Syna, vníž je jeho oběť za lidstvo přítomná konkrétně pro nás. Tak můžeme ustavičně čerpat zdarů, které nám Kristus Pán poskytuje ustavičně až do konce světa. Proto věřící už od raných dob odpovídali na tuto Ježíšovu přítomnou lásku tak, že přinášeli ve mši svaté různé dary: chléb, víno, květiny, olej, ryby, sýr, ptáky, potřeby pro bohoslužbu a pro lidi v nouzi. Tyto dary byly postupně stále více peněžité. To znamenalo: jestliže Ježíš se mi daruje stak velikou láskou, potom ani já nepřijdu sprázdnou, ale daruji mu něco ze svého, abych se mu vdenním životě a ve službě druhým mohl stále více láskou podobat. Tento zvyk se nám zachoval dodnes: při bohoslužbách vybíráme do košíčku na potřeby farnosti nebo na chudé, potřebné či ohrožené lidi světa. A současně necháváme sloužit mše za své blízké nebo vzdálené, zemřelé i živé. A výrazem toho, že chceme Kristu něco ze sebe darovat, je i ono mešní stipendium, tedy dobrovolný finanční příspěvek, který dotyční zrodiny, jež „má mši“, darují sloužícímu knězi, tzn. pro potřeby církve. Tak plody mše svaté přinášejí užitek 1. celé církvi, protože jde stále o jednu oběť Kristovu (modlíme se za papeže, biskupy, živé i zemřelé věřící i nevěřící, potřeby světa); 2. těm, za které se mše svatá slouží – tedy na úmysl konkrétní rodiny či skupiny; 3. jde o osobní užitek pro všechny, kteří se mše svaté zbožně účastní se svými modlitbami. Kristova oběť zpřítomňovaná na oltáři má nesrovnatelnou hodnotu a sílu vporovnání sjakoukoli jinou soukromou nebo i společnou modlitbou věřících.

Poděkování

Pán Bůh zaplať všem, kteří se jakkoli podíleli na oslavě mých čtyřicátých narozenin!

Děkuji za všechny přípravy a zdárný průběh celé akce.

Děkuji za Vaši účast na farní zahradě, za Vaše přání, dary, úsměvy, podporu, modlitby, překvapení...

Bylo s Vámi fajn a nadále bude!

Kdo by se chtěl ještě podívat na malé ohlédnutí za mými 40 lety (nástěnky s informacemi a fotkami), vše je k dispozici na faře. Stačí zazvonit nebo se dopředu domluvit.

Přeji Vám požehnané letní dny a těším se na další společná setkávání!

P. Vojtěch Janšta

Farní zahrada 2022

Dopis biskupa k financování církve v naší diecézi

Drazí bratři a sestry,

vstupujeme do posledního týdne letošní velikonoční doby. Dny mezi Nanebevstoupením Páně a Sesláním Ducha svatého jsou dny Svatodušní novény. Připomínají nám apoštoly očekávající Ducha Svatého, sjednocené vmodlitbě spolu sPannou Marií a dalšími učedníky. Toto společenství, které se po Seslání Ducha stává prvotní církví, začíná také záhy řešit praktické záležitosti života církve. Apoštolové si například vybírají další spolupracovníky a ustanovují jáhny, aby moudře rozdělovali společné prostředky a nikomu nic nescházelo.

Nejinak je tomu i vnaší době. Církev se vtěchto dnech také intenzivně modlí vtouze po Duchu Svatém a ve snaze hledat cesty evangelia vtomto světě. Rád bych vté souvislosti poděkoval za to, že jste vzali ve farnostech vážně výzvu kmodlitbě za nová povolání i za jmenování nového diecézního biskupa. Sdůvěrou vám chci dnes svěřit jinou záležitost praktického života naší místní církve.

Velikonoční pastýřský list biskupa Martina

Bratři a sestry,

rád vás všechny vtento den zdravím velikonočním pozdravem: Pokoj Kristův ať je svámi se všemi! Aleluja!

Velikonoce, které slavíme, nám znovu dávají příležitost prožít radost zKristova zmrtvýchvstání. Opět jsme vtaženi do příběhu nedělního rána, ve kterém nejdříve Marie Magdalská a potom Petr sJanem nacházejí Ježíšův hrob prázdný. Vjejich srdcích se rodí velikonoční víra. Svatý Jan sám o sobě dosvědčuje, že „viděl a uvěřil“. Tato víra pak roste každým setkáním se Vzkříšeným. Když nasloucháme těmto velikonočním událostem, nemůže nám uniknout, že radost zKristova zmrtvýchvstání je spojena sposláním. Nestačí, že se učedníci mohou shledat se Vzkříšeným, že mohou sKristem znovu hovořit a spolu sním jíst. Ale vsíle této radosti je Kristus posílá, aby o jeho vzkříšení vydávali svědectví.„Pokoj vám! Jako Otec poslal mě, tak já posílám vás“ (Jan 20,21). Velikonoce pro nás nemají být jen radostným slavením, ale novým posláním a pozváním ke svědectví.

Nedělní homilie: válečné události jako duchovní výzva

Sestry a bratři!

„Co říkáte na tu Ukrajinu?“, ptají se mě lidé na potkání. „No je to hrůza“, přiznávám popravdě. Je to jakýsi všeobecný a hluboký šok, který nyní prožíváme i společně sdílíme. Jistě svou roli hraje i strach, co bude snámi; převažující notou však je bezpochyby bezradnost zté mašinérie zbytečného násilí, které se podepisuje nejvíce na těch, kterých se ti mocní nikdy na nic neptají. Jak stouto situací naložit? Konkrétní dění na místě není přímo vnašich rukou kromě pomoci, kterou jsme už nyní zváni zprostředkovat zvláště těm, kteří nejvíce trpí. Velmi však záleží na tom, jak stouto válkou naložíme ve svém srdci a ve svém životě. Takřka paralelně sprvními válečnými zprávami zUkrajiny bylo možné se na stránkách Vatikánského rozhlasu dočíst o tragické situaci vSýrii, kterou líčí tamní apoštolský nuncius kardinál Mario Zenari. Podle OSN žije v Sýrii devět z deseti lidí pod hranicí chudoby. V těchto podmínkách žije 13 milionů lidí, kteří mají hlad a trpí zimou. Před několika týdny se stany v táborech pro vysídlené osoby zhroutily pod tíhou sněhu. Pod jedním z těchto stanů bylo rozdrceno i dítě, jiné děti umrzly. Válečné konflikty zde výrazně polevily, ale lidé stále umírají: loni bylo zabito nejméně 3700 lidí, včetně více než 300 dětí. Zejména na severovýchodě této země lidé opakovaně trpí útoky ze strany extremistů z takzvaného „Islámského státu“. Navzdory dramatické situaci se na tuto zemi už dva až tři roky zapomíná. Lidé z médií, které kardinál oslovil, mu odpověděli, že po deseti letech války se „už bohužel zprávy o Sýrii neprodávají“. Kardinál výstižně poznamenává: „To, co se děje v Sýrii, může vidět každý, kdo chce, ale jak řekl Benedikt XVI., potřebujeme vidoucí srdce.“[1]

Prohlášení a výzvy církve k válce na Ukrajině

Svatý Otec František při středeční generální audienci vyzval k postu a modlitbě za mír na Ukrajině - text nalezneteZDE.

Na sociální síti Twitter papež zveřejnil text, který si můžete přečístZDE.

Rada evropských biskupských konferencí apeluje na skončení války - text jeZDE. Prohlášení předsedy biskupských konferencí Evropské unie je k přečteníZDE.

Prohlášení České biskupské konference k aktuální situaci na Ukrajině je k dispoziciZDE. O dopisech arcibiskupa Graubnera třem představitelům katolických církví na Ukrajině se dozvíteZDE.

Prohlášení Jeho Blaženosti Svjatoslava, vrchního arcibiskupa Ukrajinské řeckokatolické církve, k začátku války na Ukrajině - si přečtěteZDE.

V neděli 27. února proběhlacelonárodní sbírka na humanitární pomoc Ukrajině. Informace o možnostech darování nalezneteZDE.

K modlitbě za aktuální válečnou situaci můžete využít křížovou cestu v době války - ke staženíZDE.

Bilance 2021 - ohlédnutí za rokem 2021 v bohuslavické farnosti

I. Bohoslužby a svátosti

Křty: 33 (loni 15), z toho 20 zBohuslavic, 5 ze Závady, 1 zBělé, a 7 zjiných obcí; dva křtěnci byli mladšího školního věku, jedno dvouapůlleté dítě a ostatní děti do jednoho roku života; nicméně maximálně polovina pokřtěných dětí znaší farnosti má praktikující rodiče. Svatby: 6 vBohuslavicích a 3 v Bělé. Prvokomunikanti: 18 zBohuslavic, 6 ze Závady a 6 zBělé; připravuje se 21 dětí vBohuslavicích, vBělé nyní příprava neprobíhá. Příští rok by měla začít příprava ke svátosti biřmování.

Navštěvoval jsem během roku (pravidelně či jednorázově) 30 starých a nemocných sudílením svátostí. Pohřby: 42, ztoho 21 vBohuslavicích, 8 vZávadě a 13 vBělé. Návštěva bohoslužeb byla od ledna do května omezena (v Bohuslavicích a vBělé bylo možno přijít na mši svatou každou druhou neděli, vZávadě byly mše pouze pro rodinu, která měla objednaný úmysl), letošní počet rozdaných svatých přijímání se pohybuje okolo 30 tisíc.

Další články...

Strana 1 z 8