8. května 2024, Carolina č. 1048

události od 22. dubna do 5. května


Z domova

Ministryně Langšádlová rezignovala, nominovaný Tuleja se postu vzdal

Odvádět dobrou práci nestačí, je nutné ji umět i prodat. To je důvod, proč ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) ve čtvrtek 25. dubna oznámila rezignaci k 5. květnu. Její straně v čele s Markétou Pekarovou Adamovou totiž vadilo, že věnovala víc úsilí obsahové části práce než prezentaci výsledků. Její konec však kritizují někteří představitelé vědecké komunity, navíc zamýšlený nástupce Pavel Tuleja se nominace vzdal kvůli kritice svých publikací už po třech dnech. Post zřejmě obsadí předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek.

Langšádlová, která ve funkci strávila dva a půl roku, uvedla pro ČTK, že za ní a jejím týmem je obrovský kus práce a cítí podporu vysokých škol, Akademie věd i Svazu průmyslu a dopravy. „S paní ministryní jsme měli velmi dobrou spolupráci a velice rychle se zorientovala v problematice, což není jednoduchá záležitost. Měla snahu udělat potřebné změny. Pro mě je to překvapení a nemám z toho úplně radost,“ reagovala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v České televizi. Obává se, že by výměna mohla přerušit kroky, které Langšádlová učinila při přípravě nového zákona o výzkumu. I další odborníci z vědecké komunity její konec kritizovali.

Odvedenou práci ocenil také předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Paní ministryni se podařilo řadu věcí výrazně posunout dopředu, například v oblasti propojení výzkumu s praxí, a já jí za to děkuji,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

„Končím kvůli tomu, že jsem svoji práci neuměla veřejně prodat. Neměla jsem lajky,“ řekla Langšádlová Deníku N. Oslovení politologové z Fakulty sociálních věd ale uvedený důvod zpochybňují. „Je spíše zástupný. Její konec rozhodně nebyl dobrovolný,“ prohlásil pro Carolinu Petr Just. Aleš Michal považuje za hlavní příčinu klesající preference, které nedosahují pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny. „Z fungování v koalici Spolu sice TOP 09 dlouhodobě profituje co do volebních výsledků, zároveň však vedle ODS ztrácí témata i mediální atraktivitu. To je pro tak malou stranu celkem zásadní problém,“ vysvětlil pro ČTK.

Na nominaci nového ministra se vedení TOP 09 původně shodlo v úterý 30. dubna, když vybralo ekonoma a prorektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju. Ten ale čelil kritice, že vědecké práce publikoval v predátorských časopisech a někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na nevalnou kvalitu jeho odborných textů. Novým kandidátem je poslanec Marek Ženíšek. Už předtím krajští politici strany označili vzniklou situaci za nešťastnou.

Eliška Šilerová

Konec Langšádlové rozhodně nebyl dobrovolný, hodnotí politolog Just

Výměna ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) a hledání jejího nástupce jednoznačně ukazuje na nedostatky politických stran v personální oblasti, říká pro Carolinu politolog a vysokoškolský pedagog z Fakulty sociálních věd Petr Just. Její konec nepovažuje za dobrovolný, ani nutný.

Jako místopředseda Rady vysokých škol se s ní zúčastnil několika schůzek. „Jednání byla vždy konstruktivní, otevřená a vedena snahou docílit skutečně lepší pozice vědy a výzkumu,“ přibližuje Just. Zároveň nepovažuje za překážku, že někdejší starostka Černošic v oblasti vědy před příchodem do vlády nepůsobila. „Od začátku se snažila zorientovat a obklopila se lidmi, kteří prostředí důvěrně znali,“ poukazuje Just.

I tak rezignovala. Oficiálně kvůli slabé komunikaci a viditelnosti, což Just zpochybňuje: „Uvedený důvod je spíše zástupný. Podle toho, co se dělo a řeklo, její konec rozhodně nebyl dobrovolný.“ Nepovažuje ho za nutný a spekuluje o reálných příčinách: „Ty se asi oficiálně nedozvíme. Nicméně bych nevylučoval ani vnitrostranické soupeření o vliv. Paní Langšádlová měla blízko k panu Kalouskovi, který je ke stávajícímu vedení TOP 09 kritický. Ale to je jen jedna z úvah.“

Uvolněnou pozici měl obsadit ekonom Pavel Tuleja (TOP 09). Bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě ale podle Seznam Zpráv publikoval vědecké články v predátorských časopisech. „Ač nechci bagatelizovat podstatu problému, pan docent Tuleja podle mého názoru hrubě nezvládl jeho vysvětlování a obhajobu,“ popisuje Just: „Hodit vinu na doktorandku, kterou má vést a být jí vzorem, mi přijde jako hodně velký přešlap.“ Tuleja se nakonec nominace vzdal a TOP 09 až v úterý 7. května navrhla poslance Marka Ženíška.

„V politické rovině to ukázalo nepřipravenost na obsazení postu novým ministrem. Čekal bych, že už před volbami bude mít každá strana kandidáty na širokou škálu pozic, včetně ministerských, a bude je mít dostatečně prověřené,“ kritizuje Just a dodává: „V očích voličů aktuální dění zanechá, jemně řečeno, rozpaky.“

Václv Hojný

První máj v Česku: oslavy výročí vstupu do EU i tradiční mítinky stran

Zatímco zamilovaní slaví 1. květen polibkem pod rozkvetlou třešní, čeští politici dodržují jiný zvyk: setkávají se s voliči. Levicové strany si připomínaly především Svátek práce, vládní koalice Spolu a opoziční hnutí ANO se snažily zaujmout voliče před volbami do Evropského parlamentu. A s EU se pojily i další akce, v tento den před dvaceti lety se totiž Česko stalo její součástí.

Oslavy dvacetiletého členství začaly už o den dřív, a to koncertem České filharmonie v pražském Rudolfinu. Zazněla 9. symfonie Ludwiga van Beethovena, jejíž závěrečná část Óda na radost je hymnou unie. Účastnil se prezident Petr Pavel, projevy přednesli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a premiér Petr Fiala (ODS). „Evropa vás posílila, ale vy jste Evropu posílili také. A proto jsem tady, abych poděkovala Čechům, že pomáhají utvářet Evropskou unii,“ prohlásila politička v přímém přenosu České televize.

Výročí vrcholilo ve středu vpodvečer na festivalu United Islands of Prague na Střeleckém ostrově, který od roku 2004 připomíná vstup země do EU. Zúčastnili se ho eurokomisařka Věra Jourová (ANO) i prezident Petr Pavel, jehož slova zveřejnila ČTK: „Můžeme Evropské unii vyčítat spoustu věcí, ale když se podíváme s odstupem a střízlivě, musíme všichni říct, že vstup byl pro Česko výhrou, a to v mnoha ohledech. Věci, které pro nás dřív byly spíš nedosažitelné, jako například volně cestovat, pracovat, studovat v jiných zemích, jsou pro celou generaci naprosto přirozenou věcí.“ Dodal, že i po dvaceti letech Evropská unie dokáže budit poměrně velké vášně a emoce, ale je to nakonec přirozené, protože stejně jako všechno, co je dílem lidským, není dokonalé.

Střelecký ostrov se stal centrem i ostatního prvomájového dění. Nejprve se zde se svými příznivci sešli Sociální demokraté (SOCDEM), jejich lídr do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek pojmenoval podle ČTK sociální nejistotu jako největší problém současnosti. Následně vystoupila také Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD), za kterou předseda Jiří Paroubek promluvil o tuzemské sociální nerovnosti, která podle něj není obvyklá ani ve vyspělých západních zemích a s níž se nechce smířit, jak uvedla ČTK. Následoval happening komunistů a piknik anarchistů (o obou akcích informujeme v následujících příspěvcích).

Rušno bylo také na Kampě. Odstartoval zde průvod dvanáctého ročníku Studentského majálesu (i o něm více v další zprávě), pro svůj program zaměřený zejména na rodiny s dětmi si ji vybrala i koalice Spolu. Účastnili se ho její kandidáti do červnových voleb, například Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář za TOP 09 nebo Ondřej Krutílek za ODS, kteří se snažili přilákat lidi k urnám.

Stejně využilo státní svátek i hnutí ANO, vyměnilo ale Prahu za Zlín, kde setkáním s médii oficiálně zahájilo kampaň. Chce se zaměřit zejména na boj proti migraci, obranu suverenity státu a Green Deal. Jako jednička do ní vstupuje Klára Dostálová. Podle ČTK považuje vstup Česka do EU za dobré rozhodnutí, které zemi posunulo vpřed. „Bohužel, kvůli některým krokům EU, zejména z posledních let, o tom stále více lidí začíná pochybovat,“ dodala.

Martina Zbořilová

Pražské ulice zaplnili studenti. Oslavili majáles a zvolili si královnu

„Kdyby nebyl ramen, už je s námi amen. Při čekání na výplatu dám si kafe z automatu,“ znělo v pražských ulicích. Průvod kandidátů na královnu či krále majálesu a jejich družin vyrazil 1. května z Kampy do Starého Města. Doprovázely ho pokřiky i transparenty. Postupně mířil ke Kampusu Hybernská, kde účastníky přivítala Markéta Martínková, prorektorka Karlovy univerzity pro studijní záležitosti: „Slavte a bavte se!“ Čekaly na ně koncerty, autorské čtení, umělecké výstavy nebo soutěže.

„Je skvělé vidět tu tolik radostných tváří. Na fakultě mi většinou připadáte příliš vážní, příliš zodpovědní,“ zavtipkoval na podiu při oficiálním zahájení děkan FSV UK Tomáš Karásek.

Majáles oslavuje studenty, jejich tvorbu a život. „Především si ale mohou dělat legraci z fakulty. Je to ten den, kdy si satirickou formou mohou říct, co by chtěli na své vysoké škole změnit. To je hlavním cílem majálesu,“ podělila se jedna z kandidátek na královnu Miss Ina. Ta slovní hříčkou se svým jménem – Mizina – poukázala na náročnou ekonomickou situaci studentů. To potvrdily pokřiky, které naznačily, že si přivydělávají dárcovstvím: „Plazma je můj hlavní příjem.“

Večer vyvrcholil korunovací královny Elišky Prostřední, kterou celý den hlasitě podporovala její družina z Politologického klubu FSV. Korunu z májových květin jí slavnostně nasadila děkanka FHS Věra Sokolová. „Pro mě je festival oslavou smyslu univerzity, jímž jste vy, studující,“ děkovala. „Vy nás odlišujete od Akademie věd. Vzdělávací činnost je výsada a spolupráce se studujícími je to, čeho si vážím nejvíc.“

Z majálesu Alexandra Grulichová

Kramářova vila otevřela dveře veřejnosti. Odhalila byzantský interiér

Už od brzkého rána se před Kramářovou vilou scházely desítky lidí, kteří trpělivě čekali, často i přes hodinu, než vystojí dlouhou. Na svátek 1. května se sídlo premiérů mimořádně otevřelo veřejnosti. „Budova funguje ve speciálním bezpečnostním režimu,“ upozornila jedna z organizátorek a pokračovala pokyny, jak projít kontrolou. Výjimečnou příležitost využilo odhadem přes 800 lidí.

Návštěvníci si mohli interiéry prohlédnout formou komentovaných prohlídek. Skupinky po třiceti lidech do vily vstupovaly od devíti ráno do čtyř odpoledne. „Snad nám toho ukážou víc, než na Ministerstvu kultury, tam nás nepustili ani do knihovny,“ strachovala se turistka z Olomouce.

Brána se otevírala každých patnáct minut, zájemci museli nejprve projít bezpečnostním rámem a odevzdat všechny nebezpečné předměty jako například kapesní nožíky. Na kontrolu dohlížela i policie. Organizátoři zároveň připomněli, že uvnitř budovy nelze pořizovat žádné fotografie. Prohlídky trvaly zhruba půl hodiny. „Záleží na tom, jak to jednotlivé skupinky stihnou,“ podotkla jedna z pořadatelek.

U vchodu do budovy na návštěvníky už čekala průvodkyně. Ve vstupní hale přiblížila architekturu a poukázala na netradiční interiér. „Můžete vidět výzdobu v byzantském stylu, protože Kramářovi byli přesvědčeni, že kultura byzantská je zdrojem pro tu slovanskou,“ vysvětlila.

V jídelně poté představila život Karla Kramáře. Připomněla například, že politika jen pár dní po nastěhování zatkli a odsoudili k trestu smrti. Po amnestii, kterou mu roku 1918 udělil Karel I., se stal premiérem první československé vlády. Ve funkci vydržel do července 1919 a poté až do smrti v roce 1937 zastával post poslance Národního shromáždění ČSR.

Prohlídka končila v zahradách, které si návštěvníci mohli projít sami. „Kde vydělal Kramář tolik peněz na všechny stavby?“ vyptávali se návštěvníci. Průvodkyně objasnila, že prostředky především zdědil stejně jako velmi úspěšné podniky po svém otci. „Ke stavbě přispěla i jeho žena Naděžda, která pocházela z bohaté ruské rodiny,“ dodala. Na rozloučenou připomněla, že Úřad vlády v následujících měsících otevře i další instituce, jako jsou Strakova akademie či Lichtenštejnský a Hrzánský palác.

Z Kramářovy vily Anna-Marie Vondráková

Komunisté kritizovali Evropskou unii, vládu i pracovní podmínky

Komunisté při oslavách Svátku práce na Střeleckém ostrově kritizovali Evropskou unii, zároveň představili některé kandidáty do Evropského parlamentu. Prezentovaly je také dva stánky polepené nápisy Stačilo, jak se jmenuje formace, v níž KSČM do voleb vstupuje. Mezi nimi se procházely desítky příznivců s transparenty volajícími po míru. Odpůrci strany, kteří stáli opodál, zase drželi vlajky NATO, EU a Ukrajiny. KSČM se vymezila také proti kapitalismu a vládní koalici.

Setkání před pamětní deskou prvního máje uvedla Píseň práce. „Nesešli jsme se tu kvůli oslavám vstupu do Evropské unie, ale kvůli boji za lepší pracovní podmínky,“ sdělila předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová.

Elity z Evropské unie podle komunistů otevřeně podporují fašismus. Účastníci setkání tvrdili také, že EU je jedním z původců válečného stavu na Ukrajině.

„Pro tvůrčí rozvoj společnosti je nepřekročitelným minimem mír. V Evropě se odehrává válečný konflikt, kde lidé kvůli kapitalismu krvácí,“ řekla Petra Prokšanová, jedna z kandidátek koalice Stačilo, pro kterou se KSČM rozhodla po neúspěšných parlamentních volbách 2021. Prokšanová by chtěla zastavit zbrojení a jeho financování. I lidé, kteří na setkání přišli, drželi nad hlavami transparenty s holubicemi či s nápisy „Stop válce“ nebo „Chceme mír“.

Komunisté se na setkání vymezili také proti současné vládní koalici, tedy – jak oni sami říkají – proti „paňácům pětidemoličních stran“. Na rozdíl od „kapitalistického pekla, které nyní vládne,“ se chtějí zasloužit o zkrácení pracovní doby při zachování výše mezd nebo o snížení věku odchodu do důchodu.

Z mítinku Romana Dvořáková

Anarchisté prošli Prahou, skandovali pro Palestinu a proti kapitalismu

Před Národním divadlem stojí tramvaje i auta ve všech směrech. Právě zde prochází dlouhý průvod, táhne se až do půlky mostu Legií. Účastníci v černých barvách do burácející disko hudby skandují hesla jako: „A – anti – antikapitalista“ nebo „Free Palestine“. Někteří také mávají červeno-černými, palestinskými i duhovými vlajkami. Prvomájový pochod Anarchistické federace právě vyšel ze Střeleckého ostrova a míří přes centrum Prahy na Štvanici.

Při cestě míjí jak historické a státní budovy, tak i pobočky mnoha nadnárodních korporací či fastfoodových řetězců. Všechna tato místa znázorňují dvě hlavní ideologie, proti kterým anarchisté bojují. V první řadě kapitalismus, který podle jejího programového prohlášení „vytváří chudobu a vede k sociální nespravedlnosti a útlaku“. Druhého nepřítele pro ně představuje stát, který „nezastupuje vůli obyčejných lidí, ale zájmy mocenských elit“.

Při pohledu na rozmanité účastníky protestu je ale vidět, že kapitalismus a národ nejsou jediná témata, která mezi nimi rezonují. Transparenty upozorňují na sílící globální oteplování nebo na nerovná práva queer lidí v Česku i na Slovensku. Organizace také jasně vyjadřuje podporu Ukrajině, kde podle jejích slov „řádí vojska kremelského diktátora“. Anarchisté se nepřiklánějí ani k jednomu ze současných politických táborů, odmítají totiž všechna zřízení založená na principech hierarchie a moci.

Kolem páté hodiny průvod schází z jednoho pruhu pražské magistrály na ostrov Štvanice. Dělí se na malé skupinky, demonstranti si sedají na trávu a v družném hovoru si začínají plně užívat letního počasí. Přítomnost fotoreportérů někteří komentují slovy: „Podívej, budeš slavnej!“

Protest se obešel bez komplikací, možná i díky velkému množství policistů, kteří průvod uzavírali zepředu i zezadu a zároveň řídili dopravu. Tramvaje i auta musely na mnoha místech čekat, než se tři stovky účastníků přesunou.

Z průvodu Vojtěch Mareš

Běh pro oběti násilí: v Hradci se zapojili studenti i maminky s kočárky

Zbývá deset vteřin do startu: Připravit, pozor, teď! Za sportovní atmosféry s nepostradatelnou podporou přihlížejících fanoušků vyrazilo ve středu 1. května přes 300 závodníků do ulic Hradce Králové. Nejen že si vychutnali slunný den v běžeckých botách, ale také přispěli na dobrou věc. Konal se totiž 9. ročník akce Vyběhneme proti násilí, jež podporuje týrané a ohrožené děti.

„Hradec je na běhání ideální. Připravená trasa je totiž bez kopců!“ zahájil akci moderátor, a nastínil tak i profil cesty, která vedla od hradecké univerzity podél Labe a čítala celkem pět kilometrů. Účastníci desetikilometrového okruhu si jej tím pádem zopakovali. Dále organizátoři připravili trasu o délce dva kilometry pro maminky s kočárky či nesportovce a nově také dětský půlkilometrový okruh.

Za hlavní startovné zaplatili účastníci 250 korun, za dětské 100 a na pěší trase mohli přispět dobrovolně. Všichni registrovaní obdrželi po závodě medaili, vítězové další hodnotné dary od partnerů akce.

Stejně jako v minulých letech, i tentokrát charitativní akci pořádalo Terapeutické centrum Nomia ve spolupráci s Ústavem sociálních studií Univerzity Hradec Králové, a to na podporu ohrožených dětí a obětí domácího či jiného násilí. Výtěžek ze startovného putuje na přímou terapeutickou práci, kterou centrum Nomia poskytuje zdarma, a taky na nákup diagnostických pomůcek pro práci s týranými, zneužívanými a zanedbávanými dětmi a dalšími oběťmi.

„Ačkoli se náš tým skládá z dobrovolníků z univerzity, sponzorů a lidí, kteří chtějí podpořit dobrou věc, přece jen musíme vyplatit některé výdaje za závod. Neznám přesná čísla, ale vím, že jsme o to raději za každou korunu, kterou pak můžeme ze startovného darovat Nomii,“ říká moderátorka a organizátorka Jana Žaludová.

Účastníci mohli také poměřit síly s profesionály ze sportovní branže. Patrony hlavní části byli triatlonista Tomáš Slavata a mistryně republiky v boxu Markéta Tojnarová. Dětskou trasu zaštítila Eva Vrabcová Nývltová, atletka, lyžařka a účastnice olympijských her, která do Hradce přijela i s dcerou Adélkou.

„Na akci jsme narazily ve škole, obě rády sportujeme, ale spíš rekreačně. Proto nám to dnes připadalo ideální – člověk si zasportuje, ale nehoní výsledky, protože to dělá pro dobrou věc. Rozhodně budeme odcházet s dobrým pocitem,“ řekla Carolině dvaadvacetiletá místní studentka Eliška, která startovala s kamarádkou Klárou.

V kampusu čekal závodníky i fanoušky bohatý doprovodný program. Studentky z Pedagogické fakulty zahrály dětem pohádku O dvanácti měsíčkách, v jejich režii bylo také malování na obličej. Dále vystupovali sportovci s ukázkami karate nebo taneční skupiny. A areálem se linula vůně párků v rohlíku a malinovky ze stánků s občerstvením.

Z běhu Kristina Anna Jirmanová

Přijdou dvě kritické dekády, varuje analýza. Žádá proto víc lékařů

Stárnutí populace, nedostatek sester či málo doktorů v ohrožených oborech a regionech jsou problémy, se kterými se bude muset české zdravotnictví vypořádat v následujících letech. Ministerstvo proto 3. května představilo strategickou koncepci, která by potížím měla předejít. Tato analýza se má v čase vyvíjet a být podkladem pro zásadní změny. Dokument je v online formě dostupný na stránkách Národního zdravotního informačního portálu.

„S hrůzou pozoruji, že se čím dál tím víc blíží chvíle, kdy se stávající svět, ve kterém žijeme, pokud jde o zdravotní a zdravotně-sociální služby, prostě zlomí. Čeká nás něco, co tady ještě nebylo, populace začne velmi významně, až skokově stárnout,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle statistiků se v příštích 15 až 20 letech počet seniorů ve věku 80 let a více zdvojnásobí. Ti také čerpají nejvíc péče, naopak ubude plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění.

Koncepce obsahuje kapitoly jako léková politika, dostupnost, kvalita a standardizace péče či ekonomika a optimalizace úhrad. Současně navrhuje řešení. Prioritou je personální stabilizace, spolupráce zdravotního a sociálního systému a tlak na modernizaci ve snaze zvýšit efektivitu a snížit objem administrativy.

„V následujících přibližně sedmi letech hrozí odchod až dvanácti tisíc sester do starobního důchodu, z toho téměř šest tisíc z akutní péče,“ řekla hlavní sestra ČR Alice Strnadová. Podle ní stávající kapacita škol odchody nepokryje. Řešením může být připravený program jejich vzdělávání.

Nejvíce chybějí doktoři v primární péči. „Je nutná reforma organizace, kvality a efektivity vzdělávání,“ zdůraznila ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Irena Maříková. Dodala, že lékařské fakulty navýšily kapacity o třicet procent. Jejich absolventi by měli také posílit nejvíc ohrožené obory a regiony.

Z tiskové konference Jenda Novotný

Ze zahraničí / Bohemika / Slovenika

Lipavský k Maďarům: Pohledy na Rusko se liší, ale musíme spolu mluvit

Česká a maďarská diplomacie se v mnoha postojích liší, především v přístupu k ruské agresi na Ukrajině. Přesto český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) navštívil v pátek 26. dubna v Budapešti kolegu Pétera Szijjárta. Diskutovali o Ukrajině a nadcházejícím maďarském předsednictví v Radě Evropské unie. Poté se Lipavský sešel s primátorem metropole Gergelem Karácsonem, vystoupil s projevem na univerzitě a návštěvu zakončil na tamním velvyslanectví.

„Pohledy na ruskou hrozbu se liší, přesto si myslím, že je potřeba se státy, jako je Maďarsko, velmi pečlivě a upřímně o ruské hrozbě hovořit,“ prohlásil podle webu ČT24 Lipavský. Důležitost pomoci Ukrajině pak zmínil ještě několikrát a jako největší hrozbu označil ruský imperialismus. Szijjártó se tématu Ukrajiny a Ruska věnoval jen velmi okrajově, zmínil však nutnost rozhovorů a zbytečnost dodávek zbraní na Ukrajinu.

Maďarský ministr zahraničních věcí také naznačil, co jeho země plánuje pro předsednictví Evropské rady, kterého se chopí na půl roku v červenci. „Ne každý asi bude šťastný, ale je to skutečnost,“ poznamenal. Prioritou bude boj s nelegální migrací a rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu.

Poté se Lipavský sešel s primátorem Budapešti, jedním z mála maďarských podporovatelů Ukrajiny. „Ve válce na Ukrajině jde o bezpečnost Evropy, jestli tady bude silnější ruský vliv a jestli můžeme ubránit mír,“ prohlásil Karácson podle serveru Novinky.cz.

Lipavský měl později na programu přednášku na Univerzitě Ludovika na téma střední Evropy. Návštěvu zakončil večerním setkáním na českém velvyslanectví se zástupci nevládních organizací a nezávislými novináři.

Jolana Tesárková

Ruce pryč od RTVS! protestovali Slováci proti změnám v médiích

Na čtyři tisíce Slováků demonstrovalo v Bratislavě proti změnám v tamních veřejnoprávních médiích. Protest svolalo na čtvrtek 2. května nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS). Podle něj chce kabinet premiéra Roberta Fica (Směr-SD) ovládnout Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS). Návrh zákona, který požaduje změnu názvu i vedení, vychází z přesvědčení koalice, že média jsou zaujatá.

Ministři novelu schválili 24. dubna. „Televize a rozhlas objektivně nemohou být objektivní, protože jsou ve sporu s vládou Slovenské republiky,“ vysvětlil Fico podle ČTK. Řada Slováků kroky vlády odmítla přímo před jejím úřadem. „Ruce pryč od RTVS!“ stálo na transparentu jednoho z demonstrantů.

„Pokud Fico ovládne RTVS, tak to bude zásadní krok směrem k nesvobodě. Nemůžeme jim to dovolit, je to náš společný zápas o svobodu,“ pronesl na pódiu předseda PS Michal Šimečka, jak ho citovala ČTK. Protestující také ujistil, že opozice je kromě demonstrací připravena se obrátit na ústavní soud nebo přistoupit k obstrukcím ve sněmovně. Podobně jako to udělala při změnách v trestním právu, jejichž schválení se zpomalila a platnost změn následně ústavní soud pozastavil.

Nesouhlas vyjádřil i český televizní a filmový producent Čestmír Kopecký. „Televize dělá spoustu věcí, které jsou apolitické. Když tam politici nacpou svého ředitele, tak je to člověk, který tomu nerozumí, dělá to blbě,“ řekl před davem. Zaměstnanci RTVS oznámili vznik odborů na ochranu při případných sporech s novými nadřízenými.

Dřívější protivládní demonstrace organizovalo PS i s další opoziční stranou Svoboda a solidarita. Ta také chystané změny kritizuje a vyjádřila zaměstnancům RTVS i současnému generálnímu řediteli Ľuboši Machajovi podporu. Podle předsedy Branislava Gröhlinga je to ze strany vlády účelový krok pro výměnu ředitele. Machaj nastoupil do funkce v létě 2022 s pětiletým mandátem.

„Všechny tyto změny se dají řešit jednoduchou novelou, nebylo potřeba rušit organizaci. Je to takový zásah do chodu veřejného vysílatele a podle mě je to neopodstatněné,“ řekl Machaj pro ČT. Šéfa pozměněné instituce s názvem STVR by nevybíral parlament, ale devítičlenná rada, jejíž členy by volili poslanci či jmenovalo ministerstvo. Koaliční zákonodárci úpravu nejspíš schválí v prvním čtení ještě v květnu a definitivně nejspíš následující měsíc.

Sára Kultová

Ekonomika

Dynamický model důchodů míří do Sněmovny, opozice ho odmítá

Navzdory nesouhlasu opozice, neúspěšným jednáním u prezidenta i hrozícím obstrukcím schválila vláda zásadní změny v důchodech. Balíček, který má zajistit jejich udržitelnost, kabinet odsouhlasil v úterý 30. dubna. Upravuje zejména výpočet jejich výše a věk dosažení. Opoziční hnutí ANO i SPD ho kritizují a ve Sněmovně ho nepodpoří.

„Schválili jsme návrh důchodové reformy, která zabrání zhroucení důchodového systému a zajistí důstojné důchody i pro dnešní mladou generaci,“ napsal na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Od roku 2025 chce proto navázat odchod do penze na průměrnou dobu dožití lidí ve věku 50 let, aby v důchodu průměrně strávili 21,5 roku.

Ve stejnou dobu má začít platit i možné snížení hranice pro pracovníky v provozech s vysokými rizikovými faktory, a to maximálně o 60 měsíců podle počtu odpracovaných směn. Řadí se mezi ně například horníci, svářeči, skláři, nebo zedníci – definujícím faktorem je vysoké riziko ohrožení zdraví i přes používání ochranných prostředků.

„Na důchody peníze jsou. Pro nás neexistuje, aby byla překročena hranice 65 let,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila postup vlády jako „asociální“. Nejsilnější opoziční uskupení o reformě jednat odmítlo a po první schůzce u prezidenta se další už nezúčastnilo, mimo jiné kvůli sporům o interpretaci dohodnutých závěrů. „Hnutí ANO ale odmítá jakoukoliv odpovědnost a už vůbec nechce řešit problémy občanů České republiky,“ reagoval na síti X premiér.

V současné době mají lidé narození po roce 1965 nárok na důchod ve věku 65 let, od ročníku 1972 ho nesnižuje ani počet vychovaných dětí. Předčasně do něj lze odejít po odpracovaných 35 letech.

Jan Beránek

Zemědělci přišli kvůli mrazům o miliardy, Výborný žádá pomoc od EU

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) požádal Brusel o speciální pomoc pro české zemědělce. Chce, aby peníze šly na podporu pěstitelů, kterým dubnová mrazivá rána zlikvidovala plodiny. Předběžné škody odhaduje na tři miliardy korun.

„Takovou katastrofu nepamatujeme od roku 1929, na většině území přišli ovocnáři o veškerou úrodu a v letošním roce nesklidí žádné ovoce,“ zhodnotil Výborný v tiskové zprávě 29. dubna.

Tentýž den se před jednáním Evropské rady sešel v Lucemburku s polským komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským (PiS) a požádal ho o příspěvek na zmírnění finančních dopadů. Vláda během několika dnů zpracuje a odešle detailní vyčíslení škod, to Evropská komise vyhodnotí a rozhodne o vydání peněz.

Ty můžou přijít z několika zdrojů, nejpravděpodobněji se jeví zemědělská rezerva. „Právě i pro tyto situace existuje a Komise by ji podle nás měla využít,“ uvedl ministr. První odhady hovoří o škodě ve výši miliardy korun pro ovocnáře a dvou pro vinaře.

Silné ranní mrazy Česko postihly v druhé polovině dubna a zničily velkou část letošní ovocné úrody. Významně zasáhly i vinařství, především na Moravě nebo v oblasti Kutnohorska.

Zdražení produktů v obchodech se však zatím neočekává. „Na cenu to nemá vliv. Většina ovoce se k nám dováží,“ reagoval Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie, pro Seznam Zprávy. Tvrdí ale, že konečné slovo budou mít řetězce a odhadovat jejich chování je zatím předčasné.

David Čížek

Rada ČNB upravila úrokovou sazbu, je nejníž od května 2022

Rada České národní banky se sešla ve čtvrtek 2. května k jednání o úrokových sazbách. Opět schválila pokles základní míry, která je klíčová mimo jiné pro hypotéky, z původních 5,75 na 5,25 procenta. Tuto hodnotu měla naposledy na začátku května 2022.

Jednohlasné rozhodnutí má podpořit ekonomiku poté, co ČNB dlouhodobě udržovala hodnotu na sedmi procentech, především kvůli zmírnění dopadů inflace. Podle guvernéra Aleše Michla může následovat další opatrné snižování, záleží hlavně na stabilitě míry inflace nebo kurzu české koruny.

ČNB vydala také prognózu pro rok 2024. Očekává další pokles celkové míry inflace, která by v příštím roce měla dosáhnout hodnoty dvou procent, tedy takzvaného inflačního cíle. V takovém případě by základní úroková sazba klesla na 3,6 procenta. Odhad také zmiňuje hrubý domácí produkt, který by měl meziročně vzrůst o 1,4 procenta.

Tadeáš Kirschner

Kultura

Stručně z kultury: Výstava Tima Burtona či cena pro fotografa ČTK

* Vrací mrtvé do světa živých a živé posílá předčasně do záhrobí, propojuje nevinný dětský svět s temnou stránkou lidské existence a děsivé příběhy odlehčuje nadsázkou a humorem. Americký režisér Tim Burton se se svými filmovými tvory vrací po deseti letech do Prahy. Výstava divákům nabídne téměř 600 skic, loutek, fotografií nebo scénografií. Už před zahájením 1. května se prodalo zhruba 17 tisíc vstupenek, organizátoři ale cílí na hranici 100 tisíc návštěvníků z roku 2014. „Snažili jsme se poptávku podpořit marketingovými akcemi, zůstali jsme bez sponzorů,“ vyjasnila cíle 30milionové expozice Kateřina Riley z pořádající agentury Art Movement pro ČTK.

* Hattrick zkompletován. Fotograf ČTK Roman Vondrouš získal už třetí ocenění Mezinárodní asociace sportovních novinářů (AIPS). Za portfolio z loňského Světového poháru ve vodním slalomu si 29. dubna vysloužil druhé místo, porazil 82 konkurentů. Předstihl ho jen Australan Adam Pretty se sérií snímků z MS v plavání. V soutěži se letos utkalo 1887 novinářských děl ze 140 zemí v 11 různých kategoriích. Vondrouš v lednu vyhrál i fotografii roku Czech Press Photo, porota ocenila, jak loni zachytil výtržnosti u Obvodního soudu pro Prahu 8.

* Umělci budou moci žádat ministerstvo kultury o státní podporu, vláda 24. května odsouhlasila vznik tzv. statutu umělce. Nejvíce pomůže tvůrcům na volné noze. O příspěvek by si mohli říct už začátkem příštího roku. Stát program vyjde ročně až na 126 milionů korun. Jeho zavedení bylo nevyhnutelné, Česko se k němu po epidemii covidu-19 upsalo Národním plánem obnovy, který dotuje Evropská unie.

Jan Korselt

Sport

Třinec slaví pátý titul v řadě, také Pardubice udolal v sedmém zápase

Třinec dál vládne českému hokeji. Po výhře nad Dynamem Pardubice získal svůj pátý titul v řadě, čímž vyrovnali rekord Vsetína z konce minulého tisíciletí. Finálovou sérii ukončil ve svůj prospěch stejně jako tu čtvrtfinálovou a semifinálovou až v sedmém zápase. Vítězný gól na 2:1 vstřelil v rozhodujícím utkání ve 23. minutě prodloužení David Ciencala.

„Pořád si nemůžu připustit, že je to pravda, nemůžu to vstřebat. Je to skvělý pocit, nicméně pořád ještě neuvěřitelný,“ neskrýval emoce v rozhovoru pro O2 TV Sport trenér vítězů Zdeněk Moták. Jeho tým byl přitom v semifinále proti Spartě blízko vyřazení, prohrával už 0:3 na zápasy, ale jako vůbec první v historii ho zvrátil na 4:3.

Napínavá byla i finálová série. Ani jeden z klubů se během ní nedostal do vyššího vedení než o jedno vyhrané utkání. Na stav 3:3 srovnal Třinec vítězstvím 4:1, a rozhodnout tak musel opět sedmý zápas.

První trefu utkání, které se hrálo v neděli 28. dubna, si připsal kapitán Dynama Petr Vrána ve 25. minutě, Oceláři vyrovnali v poslední minutě druhé části zásluhou Ondřeje Vály. Třetí třetina žádné góly nenabídla, a tak zápas putoval do prodloužení. Šance měli hráči na obou stranách, jednu z nich však proměnil až Ciencala v čase 83:51.

„Věřil jsem, že vyhrajeme. Je mi líto našich kluků. Měli skvělou sezonu, dotáhli to takhle daleko, ale nakonec jsme to neurvali. Chyběl nám kousíček do mozaiky. Věřím, že to jednou vyjde,“ reagoval trenér poražených Marek Zadina. Pardubice měly k titulu blízko i minulý rok, v semifinále je ale porazil právě Třinec, a musely se tak spokojit s bronzem.

Naopak Třinec se v posledních sezonách zdá být nezastavitelným. Soutěž ovládl v letech 2019, 2021, 2022 i 2023. Ročník 2019/2020 se kvůli pandemii koronaviru nedohrál. „Atributů, díky nimž se nám to povedlo, je poměrně hodně. Mezi největší patří soudržnost, práce v tom kolektivu, pracovitost, zkušenost s takovými boji je také důležitá věc,“ popsal Moták.

Jan Lebeda

Kladno zachránilo extraligu. Vsetín vzdoroval v brněnském azylu marně

Složení účastníků hokejové extraligy se nezmění. Kladno v baráži nezaváhalo a vítězstvím 4:0 na zápasy stvrdilo pozici v nejvyšší soutěži. Naopak Vsetín se stal po Zlínu a Jihlavě třetím vítězem první ligy, který v nastoleném formátu nedotáhl postup o patro výš. Čekání na návrat mezi elitu si tak jeden z nejúspěšnějších český klubů protáhne minimálně o jednu sezonu.

Série nabrala už od úvodních zápasů na kladenském ledě jasnou trajektorii – domácí měli po výhrách 4:1 a 7:2 slibně nakročeno k udržení. K druhému vítězství přispěl gólem i Jaromír Jágr, který se ve věku 52 let a 63 dnů stal nejstarším střelcem v profesionálních soutěžích. Jeho tým úspěšný vstup následně potvrdil v Brně v místní Winning Group Areně, kam se Vsetínští přesunuli kvůli nedostatečné způsobilosti domovského stadionu Na Lapači.

Valaši mohli sérii zdramatizovat především ve čtvrtém utkání, kdy ještě v poslední třetině vedli o gól. Jenže v 48. minutě Rytíři srovnali a následně jim trefou v oslabení vystřelil další rok v extralize Matyáš Filip. „Ohromně se mi ulevilo. Určitě to není něco, co bychom na Kladně chtěli zažívat každý rok,“ řekl pro Hokej.cz kapitán Radek Smoleňák.

Vsetín udělal vše pro to, aby svým hráčům připravil na jihu Moravy atmosféru, na kterou jsou zvyklí. Do Brna přijely speciálně vypraveným vlakem tisíce žlutozelených nadšenců, kteří dvakrát brněnskou arénu vyprodali. „Jsou neskuteční. Tohle byla tak elektrizující atmosféra, že nás to strašně hnalo dopředu,“ citoval Hokej.cz vsetínského Ondřeje Machalu, kterého mrzelo, že pro fanoušky nevybojovali alespoň jednu výhru.

Systém, kdy poslední tým nejvyšší soutěže čeká přes měsíc na vítěze nižší ligy, funguje v Česku od ročníku 2021/2022. Kladno do bojů o přežití spadlo v každém ze tří roků a pokaždé slavilo záchranu. V první barážové sezoně s nimi stál na vítězné straně mimo jiné právě Machala, jenž letos naopak poprvé zažil zklamání z neúspěchu. „Osobně říkám, že taková baráž je absolutní kravina. Tým z Chance ligy skoro nemá šanci,“ prohlásil.

Martin Rambousek

Počasí

Pěstitelé sčítají škody kvůli extrémním mrazům, ty teď střídají vedra

Prudké ochlazení v polovině dubna opět vystřídala tropická vedra. Nové maximum pro 30. duben zaznamenalo dokonce 24 ze 168 stanic, které pracují alespoň 30 let. Nepřirozené výkyvy se podepsaly na neútěšné situaci českých zemědělců. První odhady škod zatím činí více než tři miliardy korun.

Česko čelí jedné z největších škod za posledních 100 let. Až stoprocentní ztráty utrpěli pěstitelé ovoce a vinaři. Mrazy postihly ale i pěstitele jahod, brambor nebo kořenové zeleniny či cukrové řepy. „Další finanční ztráty hrozí kvůli zpoždění růstu zeleniny a následnému oddálení její sklizně,“ řekla Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy.

„Takový duben jsme nikdy nezažili. Teploty vzduchu se šplhaly v první polovině dubna až k tropické třicítce, aby se následně objevily noční mrazy. V závěru měsíce se zase vrátilo léto. Teplotní vývoj zcela vybočil z normálu,“ konstatovala společnost Meteocentrum.

Zatímco 23. dubna meteorologické stanice zaznamenaly lehké mrazíky a přes den nejvíce 10 stupňů Celsia, o dva týdny později teploty dosáhly až o 19 jednotek více. Aprílové počasí přineslo špatné povětrnostní podmínky. Ty narušily mimo jiné i oslavy 1. máje, a lidé se tak na mnohých místech museli při čarodějnicích obejít bez tradičních ohňů.

Adéla Žeromská